Fóbie

                                                                                     FÓBIE

                          Fóbie je přehnaná iracionální reakce děsu z něčeho, co je pro ostatní zcela běžné.                                Tak jako my lidé, máme různé druhy fóbií, tak i u kočiček jsou jisté reakce např. na různé lidi (veterinář, miminko či malé děti), předměty, které vydávají různé hlasité zvuky (vysavač, mixér, auto aj.). Kočičky v tu chvíli na ně reagují většinou útěkem nebo že se schovají – rozbuší se jim srdíčko a můžou se i počůrat či mít průjem.

Fóbie může být nebezpečná v tom, že se může začít i rozvíjet. Např.                                                                                      - Kočička má fóbii z veterináře. Než k němu dojedete, nejprve dáte kočičku do přepravky, potom následuje auto,      ve kterém k veterináři jezdíte. Kočička si s danými předměty viz. např. přepravkaauto spojí další situace, zvuky, místa či lidi a příště se může stát, že přepravku / auto jen zahlédne a uteče se schovat na delší dobu. Některé kočičky ve svém úkrytu setrvávají celé hodiny i přesto, že potřebují pít či si dojít na záchod. Z jednoho prostého důvodu – bojí se.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                Psychické problémy se nevyhýbají ani zvířátkům a nikdy by se neměly podceňovat, protože je můžou ohrožovat nejen na zdraví, ale i na životě. Jestliže se nějaká psych. porucha objeví, pokuste se ji hned řešit. Zkuste navštívit svého veterináře, aby nejdříve vyloučil vnitřní tělesné onemocnění a poté se poraďte, jak danou situaci řešit.        Svého miláčka doma k ničemu nenuťte, když bude chtít být o samotě, tak ho nechte – průběžně ho kontrolujte, mluvte na něj klidným přívětivým hlasem, dlouho ho hlaďte, aby věděl, že na to není sám. Když mu bude lépe, zkuste si s ním hrát (hračky, které má rád) – doveďte ho pomalou formou hry k pohybu, který pomáhá k uvolňování endorfinů.                                                                                                                                                                                            Nemá váš miláček chuť k jídlu? Zkuste ho nalákat např. na kapsičku s lososem, treskou …

Po celou dobu, kdy nebude vaši kočičce dobře a budou se u ní projevovat poruchy chování (nečistota),                    nikdy ji za to netrestejte!!! Kočičce byste akorát tak přitížili a mohli byste přijít i o důvěru, kterou mezi sebou máte. K psych.pohodě své kočičky budete potřebovat spoustu trpělivosti a každý malý krůček, který se vám podaří, je velký úspěch.